Krbová kamna jsou atraktivním prvkem interiéru a zdrojem hřejivého tepla. Domovu proto propůjčí útulnější atmosféru. Před pořízením krbových kamen je však třeba se seznámit s tím, kam je lze umístit a co všechno bude nutné před instalací zařídit.

Kam umístit krbová kamna

Jeden z prvních a nejdůležitějších úkolů spočívá ve výběru vhodného místa. Rozhodování přitom nemusí být vždy úplně jednoduché, protože ho ovlivňuje celá řada faktorů.

1. Dodržení bezpečnostních předpisů

Aby byl provoz krbových kamen bezpečný, je třeba dbát na dodržení technických norem. Snad nikdo nestojí o to, aby kvůli jejich zanedbání došlo v krajním případě až ke vzniku požáru. Stávající normy upravují mimo jiné předepsané vzdálenosti od hořlavých předmětů či charakter podlahy. Blíže se s nimi seznáme v druhé části článku.

Připravte se také na to, že krbová kamna, kouřovod a komín budou vyžadovat pravidelnou údržbu, revize a čištění. Tím zajistíte kromě bezpečnosti optimální účinnost, správný tah a dlouhou životnost.

2. Přítomnost komínu

V případě klasických krbových kamen na dřevo se neobejdete bez jejich připojení na kouřovod, respektive komín. Právě umístění komínu do jisté míry předurčuje, kde budou krbová kamna stát. Před zprovozněním kamen nezapomeňte zajistit odbornou revizi komínu. Není neobvyklé, že budete muset starý komín upravit, případně znovu vyvložkovat.

Svízelnější situace nastane, jestliže potřebujete situovat krbová kamna do té části domu, kde komín schází. Anebo ho budova nemá vůbec. V tomto případě stojí za zvážení jeho dostavba. Složitější a nákladnější realizaci vyžadují zděné komíny, případně modernější komíny s keramickou vložkou. Pro dodatečnou dostavbu se však nejlépe hodí nerezový komínový systém.

Nechcete-li řešit problematiku týkající se komínu, budou pro vás zajímavou alternativou krbová kamna, která odvod spalin nepotřebují.

• Elektrický krb sice nabízí pouhou imitaci ohně, na druhou stranu ho lze kdykoliv snadno přemístit. K jeho provozu totiž stačí připojení k elektrické síti.
• Ekokrb na biolíh vydává skutečný oheň. Během spalování biopaliva však nedochází k produkci spalin nebo sazí. Výsledkem procesu je pouze vodní pára a oxid uhličitý.

3. Umístění krbových kamen v rámci domova

Krbová kamna se dávají nejčastěji do přízemí, a to do místnosti o rozloze alespoň 40 m³, případně na takové místo, kam je zapotřebí dostat nejvíce tepla. Prostor by měl být snadno větratelný a disponovat externím přívodem vzduchu ke kamnům z důvodu dobrého tahu a bezpečnosti.

Protože jsou krbová kamna nejenom zdrojem tepla, ale také vizuálně atraktivním prvkem domova, logicky patří do místnosti, kde tráví obyvatelé nejvíce času. Nejčastěji se jedná o obývací pokoj, kuchyň propojenou s obývacím pokojem nebo jídelnu. Naopak zcela nevhodným místem je dětský pokoj a nevyužívaná místnost.

4. Kam v místnosti situovat krbová kamna

Polohu pro krbová kamna přímo v místnosti volte s ohledem na následující faktory:

• jedná se o dominantní prvek interiéru, čemuž by měla odpovídat i pozice
• přímý výhled na plápolající oheň
• prostor s volným prouděním tepla, aby došlo k co nejlepšímu rozptylu
• jednoduchý přístup k čištění krbové vložky, kouřovodu a komínu
• citlivé začlenění do místnosti a mezi ostatní vybavení interiéru

V zásadě existují 3 hlavní možnosti, kam krbová kamna v rámci místnosti umístit.

V blízkosti stěny

Jedná se o nejoblíbenější variantu. Krbová kamna přiléhající ke stěně šetří cenné místo a nepřekáží, ačkoliv je na ně dobrý výhled. Pokud se však jedná o nezateplený dům, nedoporučuje se situovat kamna u obvodové zdi, a to kvůli významným únikům tepla.

Volně do prostoru

U velmi rozlehlé místnosti může být zajímavým řešením dát kamna přímo do prostoru. Zde mohou představovat zároveň efektní prvek rozdělující jednotlivé pracovní zóny (například kuchyň a obývací pokoj).

Do rohu místnosti

Tam, kde je místa naopak nedostatek, se nabízí umístění do rohu místnosti. Na trhu jsou k dispozici i rohová krbová kamna určené přímo pro tyto účely, přičemž ohniště směřuje do prostoru.

Jak připravit prostor pro krbová kamna

1. Příprava podkladu

K nejdůležitějším aspektům patří nosnost a materiál podkladu, na kterém se budou krbová kamna nacházet.

Nosnost podlahy

Krbová kamna jsou velice těžká. Jejich hmotnost se pohybuje běžně mezi 100 až 200 kg. Pokud se navíc jedná o větší a masivnější kamna například s kamenným obložením nebo jinou obestavbou, pak může být jejich hmotnost ještě výrazně vyšší.

Podlaha musí být proto dostatečně stabilní a schopná takovou zátěž unést. Její nosnost by měla činit alespoň 1,5násobek celkové hmotnosti krbových kamen.

Materiál podlahy

Podlaha musí být ze 100 % nehořlavého materiálu, a to minimálně ve vzdálenosti 80 cm od ohniště (přikládacích dvířek) a 40 cm od bočních stran ohniště (u krbových vložek s dvojitým pláštěm pouze 20 cm).

K nehořlavým materiálům patří například keramická dlažba, plech, nehořlavý přírodní kámen (žula aj.) nebo tvrzené sklo. Alternativou je instalace nehořlavé podložky. Ta musí mít tloušťku alespoň 2 mm a splňovat předepsané rozměry.

Samozřejmostí je odstup od hořlavých předmětů v místnosti včetně nábytku, dveří apod.

2. Instalace kamen ke stěně

Krbová kamna nesmí přiléhat těsně ke stěně. Minimální povolený odstup je 20 cm.

V prostoru mezi stěnou a nehořlavou tepelnou izolací je dále třeba vytvořit nejméně 4 cm širokou vzduchovou mezeru, která umožňuje odvod tepla, jenž izolací projde. Jako izolace se používají speciální izolační desky (např. Skamotec, Tharmax, Promasil).  

Za kamna je vhodné nalepit hliníkovou fólii. Nejenže sníží tepelné ztráty, ale navíc odrazí část sálavé složky tepla zpět do prostoru.

Stěna u krbových kamen nesmí obsahovat potenciálně škodlivé látky, které by se mohly vlivem tepla uvolňovat. Nesmí v ní být ani rozvody elektřiny, plynu nebo vody.

3. Strop nad krbovými kamny

Rovněž strop nad krbovými kamny musí být zhotoven z nehořlavých materiálů, aby nedošlo k jeho nadměrnému zahřátí a následnému vznícení. V blízkosti se tudíž nesmí nacházet dřevěné stropní trámy.

Podle předpisů by neměla povrchová teplota stropu přesáhnout 50 °C.

Hořlavou stropní konstrukci je proto třeba nejdříve tepelně odizolovat. K tomuto účelu lze opět použít například tepelně-izolační desky.

4. Externí přívod vzduchu

Již jsme zmínili, že pro svůj chod potřebují kamna externí přívod vzduchu. Kyslík obsažený ve vzduchu je totiž nezbytnou podmínkou hoření.

Nejčastěji je přívod vzduchu do kamen veden prostřednictvím podlahového potrubí, přímo přes zeď, případně komínem, který touto funkcí disponuje.

Externí přívod vzduchu má i další benefity:

• lépe dýchatelný vzduch v místnosti s krbovými kamny
• nižší vířivost prachových částeček
• není nutné často větrat (tepelná úspora)

Pokud už máte promyšlené místo na instalaci krbových kamen, ale jejich výběr vás teprve čeká, přečtěte si také náš článek "Jak vybrat krbová kamna", kde najdete inspiraci a tipy k výběru.