Stacionární kotel

Stacionární kotel je druh kotle, který je umístěn na podlaze. Stacionární kotle nachází své uplatnění zejména při rekonstrukcích, a to v případech, kdy mají být instalovány do místností se sníženými stropy, jako jsou sklepy a suterény.

Typickým prvkem pro stacionární kotle je umístění veškerého ovládání na horní straně kotle, aby byla obsluha kotle maximálně ergonomická. Stacionární kotle se používají na různé typy paliv a nacházejí své uplatnění při vytápění rodinných domů i větších objektů.

Jak se dělí stacionární kotle

Stacionární kotle se kromě tepelného zdroje (plyn, elektřina, tuhá paliva) dělí i dle užití a konstrukce na následující typy:

• Stacionární kotle užívané výhradně pro vytápění s jednoduchou konstrukcí a napojením přímo na otopnou soustavu.
• Stacionární kotle užívané pro vytápění a ohřev vody v externí nádobě. Jedná se o kotle, které ohřívají užitkovou vodu umístěnou v externím zásobníku neboli boileru.
• Stacionární kotle užívané pro vytápění a ohřev vody v integrované nádobě. Nádoba pro ohřev vody je součástí kotle.
• Stacionární kotle s průtokovým ohřívačem, v tomto případě je v kotli ohříváno menší množství vody průběžně.

Stacionární kotle se dělí i dle odvodu spalin na kotle s odtahem spalin do komína s přirozeným nebo nuceným odtahem, případně pak u plynových kondenzačních kotlů ještě i na turbokotle, které disponují odtahem spalin přes zeď.

Zároveň se používá i dělení na nízkoteplotní a vysokoteplotní stacionární kotle dle teploty ohřívané vody v otopné soustavě.

Výhody stacionárních kotlů

Oproti závěsným kotlům mají stacionární kotle několik výrazných výhod. Jedná se především o jeho robustnost. Díky tomu, že je kotel postaven pevně na zemi mohou být použity odolnější a pevnější materiály. S tím pak úzce souvisí i dlouhá životnost.