Dostatek čerstvého vzduchu má prokazatelně příznivé účinky na fyzické a duševní zdraví člověka. Je proto důležité nezapomínat v bytě či rodinném domě pravidelně a důkladně větrat. Efektivní větrání je ale tak trochu oříšek, nestačí totiž pouze jednoduše otevřít okno. Jak by se tedy mělo správně větrat?
Větrání ve zkratce
Hlavním cílem větrání je zajistit dostatečný přísun čerstvého vzduchu a navodit v interiéru příjemné a zdravé prostředí. V dobře vyvětrané místnosti je optimální vlhkost vzduchu a nízká koncentrace oxidu uhličitého.
Optimální vzdušná vlhkost v bytě či domě by se měla pohybovat přibližně mezi 40 až 60 %. Určité rozdíly ale panují i v jednotlivých ročních obdobích. Zatímco v zimě je žádoucí, aby vlhkost neklesla pod 45 %, v letních měsících by neměla v ideálním případě přesáhnout hranici 55 %.
Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v interiéru by neměla být vyšší než 1 200 až 1 500 ppm (zkratka ppm označuje počet jednotek na 1 milion celkových jednotek). V tomto případě platí, že čím je koncentrace CO2 nižší, tím lépe.
TIP: přečtěte si také článek "Jaký je rozdíl mezi plyny CO a CO2? A kdy pořídit detektor?"
Univerzální návod, jakým způsobem větrat, bohužel neexistuje. Záleží totiž na řadě dílčích faktorů včetně aktuálního počasí, ročního období, topné sezóny a charakteru vytápění. Také různé části bytu či domu mají odlišné nároky na větrání. Je totiž rozdíl, jestli v dané místnosti pobýváme pouze sporadicky nebo v ní trávíme pravidelně několik hodin denně.
Na důkladné větrání je třeba se zaměřit zejména v těchto místnostech:
- ložnice
- kuchyně
- obývací pokoj
- dětský pokoj
Zásady správného větrání v topné sezóně
V chladnější části roku bývá největším problémem příliš suchý vzduch, který je přímým důsledkem vytápění.
- Větrání by mělo být krátké, ale intenzivní (nedojde tak k nežádoucímu úniku tepla, jelikož se nestihnou ochladit zdi, podlahy a další povrchy).
- Za nejvhodnější se považuje otevření okna dokořán, a to na pouhých pár minut.
- Doba větrání se odvíjí i od venkovní teploty (čím je chladněji, tím kratší čas stačí k vyvětrání).
- Delší větrání na ventilaci (příp. mikroventilaci) se nedoporučuje, zvýší se tím náklady na vytápění, ochlazení stěn navíc nahrává rozvoji plísní.
- Intenzivní větrání by se mělo zopakovat několikrát v průběhu dne.
Zásady správného větrání v létě
V letních měsících je v interiéru nezřídka nepříjemné horko a dusno, což snižuje komfort při pobytu v místnosti.
- Větrání by mělo probíhat v chladnější části dne (brzy ráno, později večer, případně přes noc).
- Není vhodné větrat ve chvíli, kdy venku panuje slunečné a tropické počasí, domů se tak dostane ještě více horkého vzduchu.
- S důkladným vyvětráním pomůže průvan. Toho se docílí například otevřením dvou oken v různých místnostech, případně otevření jednoho okna dokořán a druhého na ventilaci.
- Větrání může být delší, lze použít ventilaci. Délku větrání je třeba upravit s ohledem na pylovou sezónu a koncentraci smogu (např. během dopravní špičky).
- Je-li v domácnosti alergik, doporučuje se větrání po dešti, pokud ovšem v interiéru není problém s vysokou vlhkostí vzduchu.
- V teplejší části roku je žádoucí používat sítě proti hmyzu.
- Udržet v létě příjemné klima pomůže i stínící technika (žaluzie, venkovní rolety).
Špatný způsob větrání a jeho negativní dopady
Nedostatečné nebo takřka žádné větrání, příliš časté větrání na ventilaci během topné sezóny, stejně jako nadměrné větrání během hlavní pylové sezóny, to vše jsou faktory, které mohou mít na člověka nepříznivý dopad.
1. Nejčastější důsledky nedostatečného větrání
Nedůkladné nebo minimální větrání vede zákonitě k nárůstu koncentrace oxidu uhličitého, zejména v letních měsících pak významně stoupá i vlhkost vzduchu.
Častý nebo dlouhotrvající pobyt v takovém prostředí může mít negativní dopady na psychické a fyzické zdraví člověka, kdy způsobuje zejména:
- únavu, ospalost a malátnost
- snížení schopnosti koncentrace a celkové zhoršení duševní výkonnosti
- horší kvalitu spánku až chronickou nespavost
- bolesti hlavy
- oslabení přirozené obranyschopnosti organismu
Kromě toho se v ovzduší zvyšuje podíl potenciálně nebezpečných látek, které se přirozenými procesy uvolňují z nábytku a dalšího běžného domácího vybavení. I tato skutečnost se může nepříjemně odrazit na lidském zdraví, zejména v dlouhodobém měřítku.
2. Nejčastější důsledky nadměrného větrání
Zatímco v některých domácnostech se větrá nedostatečně, jinde se to pro změnu přehání. Může jít například o nepřetržitě otevřené okno na ventilaci během topné sezóny nebo po celý den dokořán otevřené okno v teplejší části roku. To vše má následující dopady:
- citelně vyšší náklady na energie v topné sezóně (značné tepelné ztráty)
- v zimě se na oknech a jiných površích v místnosti kondenzuje vlhkost, čímž se zvyšuje riziko vzniku plísní
- při nízkých teplotách může dojít k namrzání a poškození okenního kování
- v pylové sezóně roste koncentrace pylu v interiéru
- v závislosti na lokalitě může dojít i k nadměrnému pronikání znečištění do bytu (např. smogu, nebo kouře).
3. Nejčastější důsledky nadměrně vysoké vlhkosti vzduchu
Větrat je třeba zejména během vaření, sprchování, sušení prádla. Právě tehdy totiž významně roste vlhkost vzduchu. Nesprávné nebo nedostatečné větrání v interiéru může mít řadu nepříjemných důsledků:
- vzniká prostředí, která napomáhá rozvoji plísní, ty mohou spustit různé zdravotní neduhy včetně alergií nebo astmatu
- dochází k rychlejšímu a snadnějšímu množení bakterií, virů a roztočů
- běžné je vnitřní rosení oken
- vlhkost se sráží na zdech a nábytku (může dojít až k loupání tapet)
- vysokou vlhkost často provází i nepříjemný zápach
4. Nejčastější důsledky suchého vzduchu
Rizikovým faktorem je také suchý vzduch, se kterým se domácnosti potýkají hlavně na podzim a v zimě, kdy je třeba domov vytápět. I pobyt v prostředí s příliš nízkou vlhkostí vzduchu má negativní následky:
- dochází k nadměrnému vysušování sliznic
- objevuje se škrábání v krku, případně i kašel a chronická rýma
- suchý vzduch způsobuje podrážení a pálení očí (tzv. syndrom suchého oka)
- snižuje se přirozená obranyschopnost organismu
- nastává zhoršení potíží u alergiků, astmatiků a osob s atopickým ekzémem
Alternativní způsoby větrání
1. Rekuperace
U novostaveb bývá již běžným standardem instalace domácí rekuperační jednotky. Jedná se o zařízení, které zajišťuje nepřetržitý přísun čerstvého vzduchu do interiéru. A protože je principem proces zpětného získávání energie, dochází v tomto případě pouze k minimálním tepelným ztrátám, což vede k významné úspoře energií.
2. Tepelná čerpadla
Instalací ventilačního tepelného čerpadla zajistíte nejen vytápění a ohřev vody, ale také řízené větrání se zpětným ziskem energie. Pokud stavíte nový dům nebo budujete nové bytové domy je ideální využít tuto moderní energeticky úspornou technologii. Ventilační tepelné čerpadlo zabezpečí čerstvý vzduch a zdravé klima a zároveň významně přispěje ke snížení spotřeby energií.
3. Čistička vzduchu
Čistička vzduchu sice zcela nenahradí plnohodnotné větrání, ale může být zajímavým doplňkem především v místnostech bez oken, během pylové sezóny nebo také v případě silného znečištění venkovního ovzduší. Čistička vzduchu si poradí zejména s eliminací některých nežádoucích látek ze vzduchu: pylových částic a roztočů, prachu, plísňových spor apod. Modernější zařízení zvládnou i efektivně zvlhčit suchý vzduch, pro tyto účely lze použít rovněž zvlhčovače vzduchu.
Zdroje:
https://www.permagard.co.uk/advice/how-to-ventilate-your-house
https://www.hometech.co.nz/blog/how-to-improve-ventilation-in-your-home
https://www.envirovent.com/blog/how-can-i-ventilate-my-home-in-winter-without-opening-windows/