Vhodnou izolací domu lze snížit spotřebu energie až o 70 %, čímž vzniknou úspory v řádech desetitisíců ročně. V Česku jsou tisíce domů, které nemají odpovídající zateplení. Na co při zateplení myslet? Jak ušetřit na vytápění? Kolik můžeme ušetřit zateplením jednotlivých částí domu? To všechno se dozvíte v následujících řádcích.
Zateplení domu
Nedostatečná izolace domu je spojena se zapnutým topením na nejvyšší obrátky, aby byly v domácnosti zajištěny dostatečně komfortní podmínky. Spotřeba energií roste a s ní i náklady na vytápění - speciálně nyní, kdy ceny energií dosahují historických rekordů.
Pokud nehodláte topit méně nebo měnit způsob vytápění, ale chcete platit za teplo méně – je na místě zamyslet se nad zateplením domu.
Potřeba energie vynaložené na vytápění a ohřev vody se v případě dvoupodlažního domu se sedlovou střechou pohybuje od 79 000 do 88 000 kWh/rok.
Největšího snížení energetické náročnosti (až 70 %) lze dosáhnout komplexní tepelnou modernizací zahrnující zateplení střechy, oken a stěn.
Díky izolaci vnějších stěn a střechy průměrného dvoupatrového domu vygenerujeme úspory ve výši cca 85 000 Kč až 110 000 Kč za rok a izolací pouze vnějších stěn a oken snížíme účty za vytápění o cca 60 000 – 80 000 kč za rok.
Vhodné zateplení domu krychlového typu při průměrných cenách plynu se promítá do ročních úspor cca 55 000 Kč až 70 000 Kč. Měřitelných finančních efektů je však dosaženo zejména izolací vnějších stěn a střechy, což snižuje účty za vytápění přibližně o 40 000 Kč – 55 000 Kč ročně.
Podle statistik bylo v roce 2021 z České republice přes 2 miliony domů. Většina z nich byla postavena v minulém století a podstatná část stále nesplňuje parametry vhodně tepelně izolovaného domu.
Ekonomické přínosy plynoucí z tepelné modernizace takovýchto budov, velmi často nezateplených, se staly předmětem analýzy. Problém nezateplených rodinných domů se týká celého Česka - jak velkých měst, tak i menších měst a obcí. Jejich vytápění je v současném technickém stavu spojeno s obrovskými energetickými ztrátami, a tím i penězi.
Kolik ušetříte díky tepelné modernizaci krychlového domu?
Typická kostka postavená v polovině 80. let 20. století je velice rozšířeným typem rodinných domů. Je nejčastěji obývaná čtyřčlennou rodinou, vybavená ústředním topením napájeným dvoufunkčním plynovým kotlem.
Roční potřeba energie na vytápění a ohřev vody u tohoto typu budovy je - v závislosti na materiálech, ze kterých byla budova postavena - od cca 53 000 do cca 60 000 kWh.
Podle známých dat komplexní tepelná modernizace takového domu s použitím minerální vlny (včetně zateplení obvodových stěn, střechy, výměny vnějších obkladů a zateplení stropu nad suterénem) umožňuje snížit spotřebu energie potřebnou pro vytápění budovy od cca 68 % až po cca 73 %.
Při současných průměrných cenách plynu to znamená roční úsporu přibližně 55 000 až 70 000 Kč.
Izolace obvodového pláště budovy má zásadní význam pro výši nákladů, které majitelé domů platí za vytápění. Měli bychom na to pamatovat, zejména proto, že doba levných paliv je pryč. Vytápění domu bez izolovaného obvodu budovy je stejně neefektivní jako pečení koláče v otevřené troubě.
Při úvahách o energetické účinnosti domu se vyplatí věnovat pozornost také otázkám, jako je účinná instalace ústředního vytápění (například v podobě podlahového vytápění), správné větrání a v neposlední řadě také úsporný a efektivní (nebo dokonce obnovitelný) zdroj energie.
Ti, kteří využívají k vytápění svých domovů uhlí, jsou na tom podstatně hůře než ti, kteří topí plynem, ačkoliv tento způsob vytápění je naštěstí na ústupu. Cena uhlí za posledních 12 měsíců vzrostla asi o 400 %.
Stále větší počet majitelů rodinných domů se proto rozhoduje pro výměnu zdroje tepla. Například starších méně výkonných a ekologických kotlů za moderní alternativy jako jsou plynové a peletové kotle, peletová krbová kamna či tepelná čerpadla. Je příznačné, že obvykle nenásledují žádné další akce. Přitom zateplení budovy, zejména obvodových stěn a střechy, případně výměna oken a dveří, a teprve potom výměna zdroje tepla, je racionální a ekonomicky odůvodněný postup, pokud chceme měřitelně snížit náklady na vytápění budovy.
Aby energie a peníze nelétaly do vzduchu
I když zateplení rodinného domu není levná záležitost, vyplatí se k němu přistupovat jako k investici s jistou návratností. Zejména pokud je dům, ve kterém bydlíme, v dobrém technickém stavu a na jehož zvelebení jsme si dali záležet.
Tím spíše zateplovací proces dává smysl, že tepelnou modernizaci lze provádět po etapách s využitím dotací poskytnutých v různých programech. Existují také komunální programy na podporu tepelné modernizace. Výše grantu závisí na druhu dotačního schématu, příjmech žadatele a rozsahu projektu.
V České republice stále cca ⅓ domů nemá zateplení. To je obrovská ztráta nejen pro jednotlivé domácnosti, ale i pro celou ekonomiku. Každý rok se ztrácí miliardy korun, které by mohly být vynaloženy buď jednotlivými vlastníky nebo státem samotným, například na modernizaci energetické sítě.
Důležité je také poznamenat, že tyto ztráty se zvyšují s růstem ceny každé tuny uhlí nebo kubického metru plynu. Neměli bychom zároveň zapomínat, že správná izolace domu je sociálním přínosem: snížení závislosti Česka na dovážených surovinách nebo snížení znečištění ovzduší.
Kolik tepla uniká přes okna?
Zasklení je jedním z nejdůležitějších prvků stavby. Architekti někdy říkají, že okna dělají fasádu – ve skutečnosti jejich uspořádání, velikost a členění opravdu určují vzhled budovy. Každý, kdo staví dům, také zjistí, že je to potenciálně jeden z nejdražších prvků stavby.
Velikost a dělení přitom nemají na cenu menší vliv než parametry, jako je faktor U. Proto je nejlepší, když se nad okny zamyslíme ve fázi výběru projektu z katalogu nebo vytváření individuální verze. Při výběru oken bychom však měli vždy zohlednit několik základních kritérií a technických parametrů.
Tepelná izolace oken
Jaký je nejznámější parametr okna? Kromě materiálu a barvy profilů asi nic nevzbuzuje takový zájem jako U-faktor, který ukazuje, jak jsou energeticky úsporné. Výrobci a prodejci toho plně využívají a zdůrazňují, jak nízkého U bylo dosaženo. Někdy dokonce jdou do manipulace s využitím skutečnosti, že každé okno je ve skutečnosti charakterizováno třemi různými U-faktory, což si průměrný člověk pravděpodobně neuvědomuje.
Co tedy hodnota U vlastně znamená? Jedná se o součinitel prostupu tepla, který ve skutečnosti není měřítkem izolace, ale toho, jak intenzivně teplo příčkou uniká. Když si to uvědomíme, je snadné pochopit, proč čím nižší je hodnota U, tím lepší je izolace. Jednotkou měření je zde W/(m2K).
Kolik je U?
Tepelná izolace oken a hodnota jejich koeficientu U je pro většinu kupujících základním kritériem výběru. V souladu s aktuálními normami o technických podmínkách budov a jejich umístění je součinitel U fasádních oken, terasových a balkónových dveří a pevných (neotvíracích) zasklení 0,9 W/(m2K). V případě střešních oken jsou předpisy o něco mírnější, neboť zde je koeficient 1,1 W/(m2K).
Pro přesnost je třeba dodat, že výše uvedené hodnoty platí pro okna v místnostech s teplotou 16°C a vyšší. Pokud je nižší, je požadovaná hodnota U 1,4 bez ohledu na to, zda je okno fasádní nebo střešní.
Určité požadavky musí splňovat i okna a jiná zasklení oddělující vytápěné a nevytápěné místnosti a také ta, mezi nimiž je teplotní rozdíl 8°C a více. Pak U-faktor nesmí překročit 1,1 W/(m2K).
V nevytápěných místnostech však okna a další zasklení nemusí splňovat žádné tepelně izolační normy.
Na rozdíl od zdání, že se jedná o malé rozdíly, jsou výše uvedené rozdíly velmi důležité. Předně proto, že splnit současné přísné normy není vůbec jednoduché.
Je to extrémně obtížné v případě velmi malých oken, obvykle plánovaných v garážích, technických místnostech nebo nepoužitelných půdách a zároveň také zbytečné. Vaše uskladněné pneumatiky, nářadí nebo kompresor nepotřebují tolik tepla jako vy a vaše rodina. Tyto místnosti, které jsou nevytápěné nebo vytápěné v omezené míře mají jiné standardy. Proto je třeba připomenout, že ne všude jsou vyžadována stejně "teplá" okna.
Poměrový boj
Při bližším pohledu na nabídku trhu rychle zjistíme, že existuje mnoho oken, která jsou z hlediska izolace výrazně lepší, než vyžadují předpisy. Některé mají dokonce U cca 0,5. V tuto chvíli se však vyplatí pozorně zanalyzovat jak ostatní parametry, tak cenu.
Bohužel když hodnota U klesá, cena rychle roste. Zároveň je třeba mít na paměti, že snížením součinitele prostupu tepla např. z 0,9 na 0,6 W/(m2K) se výrazně nezmění celková energetická náročnost budovy.
Pamatujte, že nás v konečném důsledku zajímá celý dům – s lépe či hůře izolovanými stěnami, střechou, podlahou, potenciálně významnými tepelnými ztrátami větráním, měrnou potřebou energie na přípravu teplé vody atd.
Volba ještě energeticky úspornějších oken, než je požadováno předpisy, bude smysluplná pouze v domě zcela zařízeném v dostatečně vysokém energetickém standardu.
Jaké úspory energie přináší izolace stěn?
Mezi nejúčinnějšími způsoby, jak zlepšit energetickou náročnost budovy, zaujímá přední místo zateplení obvodových stěn, realizované zpravidla technologií zateplovacích systémů ETICS. Dobře navržené, provedené a udržované zateplení fasády může snížit náklady na vytápění až o polovinu.
Samozřejmě za předpokladu, že použijeme materiály z jednoho zateplovacího systému - jde o složitý technologický soubor, jehož fungování závisí na vzájemném sladění jednotlivých komponentů. Je proto nevhodné míchat produkty z různých systémů. Stěny lze izolovat pouze kompletními systémy, protože jen tak může systém dosáhnout odpovídající očekávané životnosti, a tím i dlouhodobého efektu úspory tepla.
Práce by však měly být prováděny v souladu s návrhem tepelné izolace a podle doporučení výrobce systému uvedených v technickém listu výrobku.
Důležité je také dodržovat pravidla správného používání izolace. Jakékoliv poškození povrchu a fasádních detailů zjištěné při pravidelných stavebních prohlídkách musí být neprodleně opraveno.
Kolik konkrétně se dá ušetřit?
Abychom si zjednodušeně ukázali, jakých úspor lze zateplením fasád dosáhnout, předpokládejme modelový rodinný dům s užitnou plochou 150 m2 a 180 m2 čisté plochy fasády.
Obvodové stěny objektu z oboustranně omítnutých pórobetonových tvárnic dosahují průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla (U) cca 0,80 W/m2K, což znamená potřebu energie pro účely vytápění ve výši cca 10 800 kWh za rok. Za předpokladu, že dům je vytápěn zemním plynem, budou roční náklady na vytápění potřebné pro kompenzaci tepelných ztrát nezateplenými stěnami cca 15 000 Kč.
Zateplením stěn takového objektu vrstvou pěnového polystyrenu o tloušťce 9 cm lze hodnotu součinitele U příčky zlepšit na aktuálně formálně požadovaných - 0,30 W/m2K. To vám umožní snížit náklady na zmíněné tepelné ztráty na částku cca 6 500 Kč, takže roční úspora bude činit cca 8 500 Kč.
Zvětšením tloušťky polystyrenové vrstvy na 15 cm však získáme velmi příznivou hodnotu součinitele prostupu tepla stěnou 0,20 W/m2K. V důsledku toho klesne potřeba budovy na tepelné ztráty v důsledku prostupu stěnami na cca 3 100 kWh za rok a náklady na vytápění na kompenzaci této ztráty budou činit 4 500 Kč.
Přitom náklady na zesílení izolační vrstvy o 6 cm budou cca 10 000 Kč (půjde o náklady na dodatečnou tloušťku polystyrenu a mírně zvýšenou spotřebu systémových malt na zvětšených plochách ostění fasádních otvorů a zvětšenou plochu vnějších parapetů). Z těchto propočtů vyplývá, že investice do o 6 cm silnější vrstvy tepelné izolace se vrátí za necelé dva a půl roku provozu domu.
Riziko tepelných mostů
Samozřejmě, aby bylo zateplením vnějších stěn skutečně dosaženo dříve vyslovených předpokladů (vyplývajících především z tloušťky a fyzikálních parametrů tepelně izolační vrstvy), měl by být výskyt tepelných mostů co nejvíce omezen.
Správnou úpravu míst náchylných ke vzniku tepelných mostů umožňují pouze ty systémy ETICS, které kromě základních materiálů obsahují dostatečně široký sortiment pomocných výrobků a doplňků. V prvé řadě je nutné vhodným, systémovým řešením zajistit všechna speciální místa - spoje mezi izolací a truhlářskými prvky a oplechování, místa montáže vnějších fasádních doplňků nebo případně místa mechanického upevnění izolační vrstvy.
Jak správně provést tepelnou izolaci stěn domu?
Mechanické upevnění tepelně izolačních desek by mělo být provedeno pomocí tepelně izolovaných kotevních prvků (termonosičů), jejichž přítlačné desky jsou zapuštěny do otvorů připravených v tepelně izolační vrstvě a poté uzavřeny izolačními krytkami.
TIP: Zelené střechy - víte, co to je a jaké poskytují výhody?
Externí prvky
Užitné a dekorativní prvky umístěné na zateplené fasádě (schránky, svítidla, alarmové boxy, vývěsní štíty a další zařízení) je třeba upevnit tak, aby se zabránilo pronikání kovových spojovacích prvků všemi vrstvami příčky.
V závislosti na hmotnosti a velikosti těchto předmětů se jejich montáž provádí pomocí montážních kotoučů z vysoce účinných tepelně izolačních materiálů (PIR nebo PUR) vlepených do tepelně izolační vrstvy a do ní našroubovaných spirálových prvků. Stejný princip platí pro konce balustrád a všech druhů konzolí, které u tradiční izolace prostupují vrstvami izolace až na povrch stěny.
K jejich upevnění se používají speciální izolační montážní prvky umožňující eliminaci tepelných mostů souvisejících s montáží balkónového zábradlí, ale i samonosných balkonových konstrukcí, ocelových venkovních schodišť apod.
Kromě toho by měl být podíl tepelně vodivých kovových prvků v zateplovacím systému omezen na nezbytné minimum. Tradiční hliníkový soklový pás instalovaný kolem budovy by měl být nahrazen dvoudílným pásem, který přeruší lineární tepelný most probíhající ve spodní části izolace.
Vlhkost
Velmi důležitá je také účinná ochrana fasády proti vlhkosti – zajištěním těsnosti zateplovacího systému a co nejnižší nasákavostí omítkových vrstev izolace a případného finálního nátěru.
Všechny spoje zateplovacího systému s konstrukčními prvky a vybavením budovy by proto měly být utěsněny zabudováním dilatační pásky po celé délce nebo speciálními pasekami obsahujícími takovou pásku.
Požadavek na zajištění těsnosti platí i pro všechny konstrukční dilatace, které je vhodné opakovat v izolačních vrstvách začleněním systémového dilatačního profilu nebo dilatační pásky.
Životnost
Důležitým aspektem účinnosti zateplení je také vhodná životnost zateplovacího systému a jeho odolnost proti mechanickému poškození. Při dodržení výše uvedených pravidel lze takovou trvanlivost zajistit použitím systému se zvýšenou pružností omítkových vrstev a vysokou rázovou houževnatostí a takové vlastnosti by měly být potvrzeny v technickém schválení systému.
Zvýšená odolnost izolačního systému může být zvláště důležitá v případě nahodilých událostí nebo extrémních povětrnostních jevů, např. silného krupobití.
Vyplatí se dbát na kvalitu
Je třeba ještě jednou zdůraznit, že vysoké účinnosti zateplení stěn domu lze dosáhnout pouze s použitím kompletního systému ETICS, zajišťujícího detailní řešení nejen povrchu, ale i všech detailů fasády v souladu se zateplením.
Je také nutné zajistit profesionální a spolehlivé provedení prací. Zároveň by toto zateplení mělo jít ruku v ruce s výše zmiňovaným zateplením oken a níže zmíněným zateplením střechy.
Zateplení střechy
Nezateplenou střechou může unikat asi 30 % tepla vzniklého v domě. Pevná izolace sklonu střechy, správně silná a pečlivě položená, sníží takové ztráty na naprosté minimum. Proto při stavbě domu nebo rekonstrukci dbejte na dobrou izolaci, která zaručí tepelnou pohodu domácnosti.
Při zateplení střechy se mnoho lidí dopouští zásadních chyb. Jak tedy na zateplení střechy? Někdy to znamená změnu navrženého izolačního materiálu za jiný, případně zvětšení jeho tloušťky, případně změnu umístění či velikosti střešních oken. Je lepší používat nejpokročilejší řešení i nad rámec současných standardů, abychom za pár nebo několik let nemuseli provádět nákladnou modernizaci podkroví znovu. Obzvláště zateplení střechy s sebou nese i velký výdaj na investici. Pokud chcete řešit finance půjčkou, zeptejte se svých známých, jakou by vám doporučili, popřípadě se podívejte na toto srovnání půjček. Existuje totiž mnoho společností, které neposkytují výhodné úvěry a tím byste se mohli dostat i do větších problémů.
Jaký materiál zvolit?
Naprostá většina střešních konstrukcí má rámovou konstrukci. Kostra je tvořena krokvemi, límcovými trámy a vaznicemi ze dřeva, méně často z oceli. Mezi tyto prvky se tradičně umísťuje izolace, podobně jako u sloupkových stěn nebo trámových stropů.
Z tohoto důvodu se pro zateplení podkroví upřednostňují elastické tepelně izolační materiály, které dobře pasují mezi trámy. Vedoucí je zde minerální vlna - skleněná nebo kamenná vlna. Podkroví se izolují rohožemi nebo deskami o hustotě 20 až 100 kg/m3.
Loftová vlna má příznivý, nízký součinitel tepelné vodivosti λ - 0,030-0,044 W/(m2K). Přesto musí být celková tepelně izolační vrstva vlny 20-35 cm, aby vyhovovala moderním standardům. Taková tloušťka se nevejde mezi střešní krokve, proto část vlny visí ze spodní části svahu.
Mezi krokve střechy lze pokládat i jiné tepelně izolační výrobky, jako jsou dřevovláknité desky. Mají sice příznivou tepelnou izolaci, ale z hlediska požární izolace jsou horší než vlna. Vlna, nehořlavý výrobek, je v tomto ohledu bezkonkurenční.
Již nějakou dobu zájem o stříkané nebo foukané izolace roste. Touto metodou lze mezi krokve nanést celulózový granulát (spojený speciálním pojivem) nebo polyuretanovou pěnu. Nástřik je zajímavým řešením, protože urychluje zateplovací práce.
Jakou tloušťku izolace zvolit?
Jak silnou vrstvu tepelné izolace použít? Toto je jedna z nejčastějších otázek při stavbě či rekonstrukci. Investoři to většinou všechno v projektu mají, ale raději se jistí. Málokdy počítají s jeho snížením a častěji počítají se zvýšením izolace střechy. Paradoxně jedno nemusí vylučovat druhé.
Na čem závisí výška součinitele prostupu tepla střechou? Nejen na tloušťce izolace, ale také na hodnotě koeficientu lambda zvoleného materiálu. Když je lambda nízká, můžete položit tenkou vrstvu izolace a získat stejnou hodnotu U jako u silné vrstvy materiálu s vyšším faktorem λ.
Zvětšení tloušťky bez ohledu na λ určitě neuškodí, ale vystaví nás zbytečným nákladům. Silná vrstva také zmenšuje objem místností v podkroví, a pokud instalujeme izolaci zvenčí - svahy působí příliš masivně.
V případě izolace z minerální vlny by celková tloušťka izolace nanášené vrstvy měla být 20-35 cm. V pasivních domech dosahuje až 50 cm. Pokud položíme polystyren přes krokve, tloušťka jeho vrstvy bude 20-25 cm za předpokladu, že použijeme desky EPS 100. Když EPS nahradíme PIR, můžeme vrstvu ztenčit o 10 cm a zachovat stejnou hodnotu U.
Samozřejmě, náklady na tepelnou izolaci střechy se mohou lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou velikost a typ střechy, materiály použité při instalaci izolace a náklady na práci. Nicméně, v dlouhodobém horizontu tepelná izolace střechy může být výhodnou investicí, která vám pomůže ušetřit peníze na energiích v budoucnu.
TIP: Podívejte se, co to je protimrazová ochrana střechy a jak funguje.
Souhrn
Závěrem lze říci, že tepelná izolace je výborným způsobem, jak snížit náklady na vytápění (a v létě i chlazení) budovy a současně přispět k ochraně životního prostředí. Investice do tepelné izolace stěn, stropů a střechy může být v dlouhodobém horizontu velmi výhodná, protože pomáhá snižovat energetickou náročnost budovy, a tím pádem i celkové náklady na energie.
Kromě úspor na energiích, tepelná izolace také zvyšuje komfort uvnitř budovy, snižuje hlučnost a přispívá k lepšímu zdraví obyvatel domácnosti. Pokud plánujete zateplit svůj domek, je důležité si vybrat kvalitní materiály a spolehlivou firmu, která zajistí profesionální instalaci izolace.